ZLATÁ OLEŠNICE - den třetí

Dnes ráno jsme se vydali k potoku Zlatník, abychom zjistili, zda v něm zbyly ještě nějaké zlaté kamínky.  Měli jsme štěstí a zlatokopové si opět nesli lesklé úlovky. Odpoledne se děti  těšily na cestu za duchem Jizerských hor. Muha jsme neviděli, ale víme, kde je asi jeho domov. Také jsme cestou nahlédli do kravína, potkali jsme slepice, koně, kozy, ovce, psy, kočky, spoustu hmyzu, hlemýžďů, larev, poznávali jsme zvonky, bouřku, pryskyřník, kopretiny, ptačinec, mochnu, jetel, chudobky ....

Večerní piknik v trávě se moc povedl. Na závěr dne družstva Laury a Rózy předvedla Muhovi své “zlatokopecké pokřiky“.  Středeční  dobrodružství  skončilo kytarovým dýchánkem. Těšíme se na zítřek.

(Nebojte, jsme všichni, jen se někteří nechtěli fotit :))

Zlatá Olešnice - Den druhý

Krásné sluneční ráno nás vyhnalo z chalupy velmi brzy. Všechny děti se moc těšily na místní koupaliště, které právě včera zahájilo letní sezonu. Cestou jsme míjeli kostel sv. Martina, chráněnou památku barokní architektury a její dřevěnou zvonici. Také jsme zamávali dětem z místní mateřské školy, jejichž školku zdobí velká dřevěná socha Hurvínka. Voda v místním koupališti byla velmi ,,osvěžující“, a přes prvopočáteční rozpaky jsme v ní skončily i my J.

Další koupačka čekala na někoho z nás i při odpoledním rýžování zlata. Tato činnost některé z nás úplně vyčerpala....

Zlatá Olešnice

Pozdrav všem rodičům ze školky v přírodě. Společné foto je pořízeno po 20. hodině, tak vidíte, že jsme všichni v pořádku. Ve zdraví jsme dojeli do Jizerských hor. Sotva jsme vybalili tašky, už jsme našli pozdrav od vládce Jizerských hor. Stejně, jako mají Krkonoše svého Krakonoše, Orlické hory svého Rampušáka, tak tady, v Jizerských horách, vládne duch MUHU. Poslal nám DENÍČEK ZA POKLADEM, ve kterém každý den splníme jeden úkol, po celou dobu pobytu budeme  získávat zlatokopecké dovednosti a možná se na nás usměje štěstí a podaří se nám získat zlatý poklad. MUHU nám poodkryl tajemství Zlaté Olešnice, kde se kdysi v místním potoce Zlatníku rýžovalo zlato a i dnes se tam občas kousek zlata podaří vylovit.... Někteří z nás si už v potoce svůj poklad našli J. A k tématu z minulého týdne -  viděli jsme naživo skokánka hnědého.

OBOJŽIVELNÍCI

Tento týden byl ve znamení mloků, čolků a zvláště našich žab, které stále ještě můžeme v přírodě pozorovat. Vyprávěli jsme si o tom, jak žáby chránit, jak jim pomáhat a jak jim vytvářet vhodné životní prostředí. Zábavnou formou jsme rozpoznávali určité druhy žab. Rozdělovali jsme ropuchy a skokany. Pomocí stolní hry jsme určovali jejich potravu. Známe vývojový cyklus žáby, kostru a vnitřní orgány. Víme, jak a čím žába dýchá. Rozpoznávali jsme nakladená vajíčka skokánka a ropuchy. Ta se nám výborně hodila i k upevňování číselné řady do desíti a více nebo k určování více x méně. Pro práci s textem a s písmenky jsme využili báseň Žabák loupežník. Děti skládaly, opisovaly, párovaly a doplňovaly. Ze všech pracovních listů vznikla knížka, kterou si děti odnesly domů.

PLAVÁNÍ

Další lekce plavání v Aquabelle. 

Dětem se plavání moc líbí a nerady slyší, že lekce končí. Přidávám pár fotek z dnešního plavání druhé skupiny.

EKOCENTRUM HUSLÍK

V pátek 19. 5. jsme navštívili Ekocentrum Huslík, který je součástí Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Polabí, kde pro nás byl připraven program o mláďatech na jaře. Areál ekocentra funguje společně se záchrannou stanicí pro zraněné živočichy. Na Huslík i zpět jsme se  v krásném počasí svezli mašinkou. Děti byly nadšené z mláďat lišky, kosa, špačka... , také jsme pozorovali krmení vydry, hravost nosála, úkryt zraněného výra, čápa černého, veverku, krkavce, jezevce, sovy, orla mořského a mnoho dalších živočichů.

Moc děkujeme Kubovi a jeho kolegům za skvělé přijetí i výukový program. A z našich dětí jsme měly také radost, protože dodržovaly pravidla při pozorování zvířat i Kubovy pokyny. Těšíme se na další setkání. J

HMYZÍ DOMEČEK

Jaro je krásné roční období. Vyznačuje se začátkem vegetativní aktivity rostlin a zvýšením aktivity živočichů. Prodlužují se dny, otepluje se. Na naší zahrádce jsme s probouzející se přírodou začali připravovat nový hmyzí domeček. V rámci polytechnické výchovy jsme ho natřeli, umístili na vybrané místo a do jednotlivých pater posbírali nejrůznější druhy materiálů.....a teď už jen pozorujeme a čekáme, kdo se nám v domečku ubytuje.

PÁTEČNÍ HUDEBNÍ DÍLNY

V pátečních hudebních dílničkách se zaměřujeme především na to, aby děti měly pozitivní vztah k hudbě a ke všemu, co s ní souvisí. Hrajeme na Orffovy nástroje, rytmizujeme, snažíme se intonovat správnou melodii, nechybí pohybové skladbičky a pohyb podle hudby, seznamujeme se s hudebními pojmy jako je nota, houslový klíč, lidová píseň apod. Některé písničky také ilustrujeme. A vše se nám daří. Když se rozezní piáno nebo kytara, děti  přiběhnou a jmenují písničky, které si přejí zahrát. Hudbu máme rádi......a o to nám jde především. :-)

ČARODĚJNICE

Pálení čarodějnic nebo Noc čarodějnic nebo Filipojakubská noc nebo Valpuržina. Loni jsme se seznámili s čarodějnicí Artůrií, která za námi dokonce i přiletěla do Poděbrad (jak říká ona: do Poďobanejchbrad :)).
Letos nám Artůrie poslala dopis, že nemůže přiletět, protože má koště v servisu. Ale posílá k nám jednu ze svých ,, ježoholek". Která to bude, tak to se dozvíme, když vyřešíme kvíz, který přikládá k dopisu. Docela jsme se vylekali. Artůrii už známe, ale co ta NOVÁ? Nejdříve jsme si zopakovali zaklínadlo, které by nás mělo ochránit od všech kouzel a čar. Potom jsme si vystříhali ,,fotky" všech čarodějnic a pracovali s textem. Třídili jsme čarodějnice podle daných kritérií. Programovali naši robotickou včelku podle zadání. Malovali a skládali. Nakonec jsme se dozvěděli, že nás navštíví čarodějnice SELENA, která se u nás objevila hned vzápětí. Naštěstí moc čarovat neuměla a naše zaklínadlo fungovalo skvěle. Artůrii jsme po Seleně poslali krásné obrázky. Doufáme, že jí udělaly radost a těšíme se na společné setkání příští rok.